zpravodaj ČSKI
aktuální číslo
přednáška
archiv
  - 2019
  - 2018
  - 2017
  - 2016
  - 2015
  - 2014
  - 2013
  - 2012
  - 2011
  - 2010
  - 2009
  - 2008
  - 2007
  - 2006
  - 2005
  - 2004
  - 2003
  - 2002
  - 2001
  - 2000
  - 1999
  - 1998
  - 1997
  - 1996
  - 1995
  - 1994
 
 
zpravodaj ČSKI - leden 2007 [ pdf ]
[ zaslat oznámení o přednášce ]
leden|únor|březen|duben|květen|červen|říjen|listopad|prosinec


datum: 16.1.2007 v 14:00
název: Fuzzy logika a přirozený jazyk a jejich použití ve fuzzy modelování
přednášející: Vilém Novák (Ostravská univerzita)
místo konání: UTIA, 4.patro, místnost č.474

souhrn: Jedním z nejdůležitějších rysů teorie fuzzy množin a fuzzy logiky je jejich schopnost modelovat sémantiku jisté části přirozeného jazyka. Výsledkem je další rozpracování v oblastech, jako je tzv. počítání se slovy (computing with words), které zahrnuje počítání s fuzzy čísly, teorii evaluačních jazykových výrazů, zpracování fuzzy IF-THEN pravidel a přibližnou dedukci na základě percepce pozorování. V přednášce bude přesně charakterizována uvedená část přirozeného jazyka, která zahrnuje tzv. evaluační jazykové výrazy, což jsou výrazy jako např. "velmi velký, extrémně hluboký, zhruba tisíc, více-méně horký" apod. Poznamenejme, že tyto výrazy jsou uvažovány ve většině aplikací fuzzy logiky. V další části rozšíříme tuto teorii na teorii fuzzy IF-THEN pravidel, která budou chápána zejména jako skutečné podmíněné věty přirozeného jazyka. Jejich množiny lze chápat jako jazykové popisy jistých rozhodovacích nebo klasifikačních situací, popř. charakterizaci jisté regulační nebo řídící strategie. Logická dedukce realizovaná na základě nich a percepce pozorování napodobuje způsob lidského usuzování v takovýchto situacích.
Zmíníme se také o aplikacích uvedené teorie. Nejprve budeme prakticky demonstrovat chování logické dedukce na základě jazykového popisu a ukážeme, jak ji lze použít při řízení technologických procesů. Dále popíšeme aplikaci v geologii, jejímž cílem bylo napodobit způsob, jak geolog posuzuje sekvence hornin, na základě nichž potom odhaduje, jak se pohybovala hladina pravěkého moře. Zdrojem informací pro tuto aplikaci byl hrubý popis geologa v přirozeném jazyce. Třetí aplikace se týká vícekriteriálního rozhodování, kdy na základě systému jazykových popisů jsme schopni najít rozumné rozhodnutí, přičemž zdrojem informací je opět jen hrubý popis v přirozeném jazyce. Zajímavé je, že metoda dokáže rozlišit různou důležitost kritérií, aniž by bylo nutné jim uměle přiřazovat nějaké váhy.